Moc to tak nevypadá, alespoň u nás v Polabí ne...

Když dáme lásku za lásku, můžeme si štěstí přát … a samozřejmě k tomu přeji pevné zdraví, neboť to je tím nejcennějším ♥

Každý potřebuje v něco věřit - bez toho se snad ani nedá žít. Pro mne je bytostnou nutností víra v lásku, přátelství, v dobro v lidech, jejich schopnost oběti a vůbec si nemyslím, že je to naivní v dnešním světě. I když pohled na dějiny od nejstarších po nejsoučasnější není právě povzbudivý - ale existence tmy přece nevylučuje světlo.
Mé přání je, aby lidé na celém světě k sobě našli cestu - a tam, kde to nedokáží z lásky, tedy aspoň z rozumu, aby mohl být vytvořen alespoň výchozí předpoklad k zachování života na této planetě.
Aby dokázali společně a moudře - v souladu s přírodou, jejíž součástí jsou, vyřešit své životně důležité problémy.
Aby to stihli, dokud to ještě je v jejich možnostech. (Markéta Procházková)

Tak tohle je taková moje slabost. Ateliér Kuba v Kersku a krásná keramika pana Kuby.
Letos mají 25. výročí od otevření ateliéru. Já ho budu mít příští rok… bude to 20 let, co jsem ho díky kamarádovi Bohouškovi objevila. A od té doby jsem věrným návštěvníkem.
V tomto předvánočním čase vám všem nabízím takovou malou procházku kouzlem adventního času a něhou keramických figurek.
Já jsem si tam jela pro další figurku a stromeček do Betléma, který jsem si před pár lety koupila a úspěšně ho rozšiřuji. Jenomže budu muset končit, víc figurek se mi za okno nevejde. Škoda. Moc mě těší, že kolemjdoucí nahlíží a obdivují. Krása se má sdílet, to dává přece smysl.
Tímto chci poděkovat panu Kubovi za to, že už tolik let rozdává krásu a těší moji duši. Přeji mu tímto, ať se mu stále daří a všechno nejlepší do dalších let. Samozřejmě to přání letí i k jeho celé rodině.

Přeji všem lidem dobré vůle poklidný adventní čas